Skutečně sami sebe milujeme nebo máme o sebe jen strach?

Stále častěji ke mně chodí do poradny lidé (převážně ženy, ale i muži), kteří řeší různé potíže ve vztazích, v práci, nespokojenost v životě. Často zapomínáme, že právě náš vztah k nám samotným ovlivňuje náš život. Na mou otázku "Jak se máte rád/a?" mnoho lidí odpoví "Nooo, tak mám se rád/a. Dávám na sebe pozor, aby se mi něco nestalo." Jenže, je toto skutečně sebeláska? V tomto případě lidé mají o sebe strach. Spousta lidí si spojí sebelásku se strachem o sebe, ale sebeláska je přece jen něco jiného. Sebeláska = milovat sám sebe.
 
Prosím, uvědomte si, co děláte pro jiné, když je milujete? Ano, věnujete jim svůj čas, dáváte jim dárečky, pomáháte jim, podporujete je, chválíte je, myslíte na ně….. A teď se vás zeptám? Dopřáváte to stejné i sami sobě? Pokud ano, tak vám gratuluji, pěstujete k sobě sebelásku. :-)
 
Ale často vidím kolem sebe, že spousta lidí má o sebe existenční strach, který tak mylně považují za sebelásku. A neudělají:
Čas sám na sebe a neudělají si radost – Věnujete se svému koníčku? Kdy jste si něco pro sebe koupili? Kdy jste si dopřáli nějakou péči sami o sebe? Ženy, je v pořádku svůj čas věnovat manželovi a dětem, ale také bychom měly mít čas i samy na sebe, na svůj odpočinek, na péči o své tělo, o svou duši. Spousta žen má v hlavě zafixováno, že věnovat se chvíli denně sám sobě je sobectví, ale není tomu tak. Potřebujeme o sebe pečovat, alespoň 30 minut denně. Muži, opravdu se musíte přepracovat? I vy potřebujete o sebe pečovat.
 
Obětují se pro něco – mají strach projevit, co chtějí. A tak aby byl „klid v domácnosti“, tak raději mlčí a neřeknou, co chtějí, po čem touží. Nebo obětují svůj čas práci, místo toho, aby hledali způsoby, jak svou práci zautomatizovat.
 
Neocení se a nepochválí se - upřímně, kolik z nás si řekne „Jsem fakt šikovná/ý. Tohle se mi povedlo, jsem na sebe hrdá/ý.“ „Mám tak hezký zadek.“ Bohužel mnohem častěji si sami sobě nadáváme a hledáme na sobě chyby.
 
Nedopřejí si pomoc nebo podporu – nemusíme všechno zvládnout sami, i když to od nás dnešní společnost očekává. Nejsme roboti, proto je důležité si umět říci o pomoc, o podporu. Dokážete např. požádat vašeho manžela, aby místo vás udělal úkoly s dětmi, když vám není dobře? Umíte požádat kolegy o pomoc, aniž byste měli strach, že si o vás budou myslet, že jste neschopní?
 
A v neposlední řadě určitě spousta žen zná „Není mi dobře, ale musím být hrdinka“ – ne, nemusíte. My ženy jsme cyklické a je přirozené, abychom dávali najevo, jak se cítíme a respektovaly své tělo. Pamatujte, že spokojená žena znamená spokojená rodina. Více informací o cyklech ženy najdete zde
 
Sebeláska si také vyžaduje odvahu přiznat si, v čem chybujeme a napravit to, objevit v sobě skryté strachy či nepříjemné pocity a emoce a zpracovat je.
Ráda si s vámi popovídám o vašich záležitostech, pomohu vám zpracovat své nepříjemnosti a mít se rád/a pomocí mých terapií, které najdete na mých stránkách www.terapie-kamila.cz.
 
Lucie Kolaříková ve své knize Učebnice sebelásky skvěle vysvětluje, co vlastně znamená milovat sám sebe a poskytuje praktické rady, jak můžeme posílit sebelásku. Učebnici si můžete objednat zde.
 
Sebeláska je řídícím systémem každého člověka, ať je to žena či muž. Ovlivňuje naše vztahy, sexualitu, zdraví, práci, peníze, strachy. Jsou to oblasti života, které se týkají každého z nás. Přečtěte si zde, jak tyto oblasti života naše sebeláska ovlivňuje.
 
A na závěr si dovolím tento citát: "Člověk se rodí s touhou být šťastný. Tato touha jej doprovází po celý život a obvykle se jí říká sebeláska." - Robert Owen
 
S láskou, 
 
Kamila